Blog

Umíte diagnostikovat syndrom zvýšeného odporu v dýchacích cestách?

Úvod

V dnešním článku vám přinášíme krátké nahlédnutí do často opomíjené problematiky zvýšeného odporu v dýchacích cestách.

Syndrom zvýšeného odporu v dýchacích cestách; dále jen UARS (Upper Airway Resistance Syndrome) je charakterizován abnormálními dechovými pohyby, limitací v dechové křivce nasální kanyly, absencí obstrukční spánkové apnoe (OSA), minimálním poklesem v saturaci, s průměrným SpO2 ≥ 92%, s častými probuzeními tzv. arously  nebo s reflexní aktivací mozkového kmene (1).

Poprvé byl tento problém popsán u dětí v r. 1982. Termín UARS byl však použit až v r. 1993, doktorem Guilleminaultem, který  ho poprvé použil u dospělých pacientů (2,3).

Klinický obraz spojený s UARS

Diagnostika

UARS je často nediagnostikován pro neznalost této problematiky. Vyžaduje přítomnost symptomů; viz tabulka klinický obraz spojený s UARS. Je často spojen s úzkým nosním průduchem nebo kraniofaciálními abnormalitami, nálezem na PSG. Ten je většinou bez apnoí, hypopnoí, index AHI je < 5, SpO2 > 92%, jsou přítomny RERA události, může být přítomné tzv. flow limitation v nasální kanyle, může, ale nemusí být přítomno chrápání (v případě nepřítomnosti chrápání mluvíme o tzv. silent neboli tichém UARS), v hypnogramu je méně NREM1 a NREM2 spánku a více NREM3.  V případě podezření na UARS  by měl být použit esofegeální manometr na měření esofegeálního tlaku (5,6).

Léčba

Optimální léčba pro UARS není momentálně známa. Některým pacientům pomůže CPAP léčba, některým nikoli. Je možné také využít chirurgickou ORL léčbu či ortodontické pomůcky (4). Je však zapotřebí dalších výzkumů, pro nastavení dlouhodobé péče o tyto pacienty.

Bc. Jana Pachlopníková, RPSGT.

Obr. A

Obr. B

Naše poznámky: Na obr. A vidíme, v kanálu nasal (červěně zdůrazněno), limitaci v nasální kanyle tzv. fllatening. Pokles v normálním dýchání je u obstrukční události, doprovázeno zvýšením nitrohrudního tlaku, na rozdíl od centrální události; obr. B. Fyziologická dechová křivka má na PSG sinusoidální tvar, je proto důležité, při biokalibraci, zaznamenat normální pacientovo dýchání, aby bylo později možné správně určit abnormality. Zatím nebyla vytvořena přesná pravidla pro vyhodnocování těchto událostí. Musíme je však míti na paměti, protože pacienti s UARS mohou mít (a dle studií i mají) stejné klinické obtíže jako pacienti s OSAS. Při nastavování PAP terapíí, nás zase limitace v PAP flow nepřímo informuje o stále trvající obstrukci v horních cestách dýchacích.
Naše poznámky pod čarou k příspěvku
S pozdravem Jana a Erika
RPSGT

Literární zdroje:

  1. Guilleminault C, Kirisoglu C, Poyares D, et al. Upper airway resistance syndrome: a long-term outcome study. Journal of Psychiatr Res. 2006;40(3):273-279.
  2. Guilleminault C, Winkle R, Korobkin R, Simmons B. Children and nocturnal snoring: evaluation of the effects of sleep related respiratory resistive load and daytime functioning. Eur J Pediatr. 1982;139(3):165-171.
  3. Guilleminault C, Stoohs R, Clerk A, Cetel M, Maistros P. A cause of daytime sleepiness: the upper airway resistance syndrome. Chest. 1993;104(3):781-787.
  4. Loube DI, Andrada T, Shanmagum N, Singer MT. Successful treatment of upper airway resistance syndrome with an oral appliance. Sleep Breath. 1997;2(4):98-101.
  5. Guilleminault C, Poyares D. Arousal and upper airway resistance (UAR). Sleep Med. 2002;3 Suppl 2:S15-S20.
  6. Stoohs R, Knaack L, Blum H, et al. Differences in clinical features of upper airway resistance syndrome, primary snoring, and obstructive sleep apnea/ hypopnea syndrome. Sleep Med. 2008;9(2):121-128.
Štítky:

Napsat komentář