Spánková stádia a architektura spánku
Spánek a bdění je ovládán hormony a substancemi a také střídáním světla a tmy. Odborně tomu říkáme cirkadiánní rytmus.
V bdělosti je elektrická aktivita mozku nejčilejší. Po usnutí se postupně spánek prohlubuje a aktivita mozku se zpomaluje. V nejhlubším spánku je elektrická aktivita mozku nejpomalejší. Jde o jedinečný, velmi komplexní a metabolicky aktivní děj.
Spánková stádia
Rozlišujeme na NREM a REM. REM spánek získal svůj název podle toho, že se v jeho průběhu vyskytují tzv. rychlé pohyby očí – rapid eye movements. Ve fázi NREM se tyto pohyby očí nevyskytují, proto název N(on)REM. Všechny fáze spánku jsou v různou noční dobu důležité pro mozek a nelze tedy říci, která fáze spánku je nejdůležitější.
Jak probíhá spánek - architektura spánku
Po usnutí se vyskytují lehčí spánková stádia, jako je NREM 1 a NREM 2. Dále se spánek prohloubí do nejhlubšího spánkového stádia NREM 3, kdy se aktivita mozku dramaticky zpomalí. Tento spánek se označuje jako spánek pomalých vln – slow-wave-sleep. Jde o vnitřní regeneraci našeho těla podporující přenosy informací z krátkodobé paměti v mozku do dlouhodobé. V tomto stavu dochází také k vytřídění nedávných vzpomínek. Nedostatek pomalovlnného spánku se výrazně odrazí na kondici celého organizmu, kdy dochází ke spánkové deprivaci.
Potom nastupuje REM spánek neboli paradoxní spánek. Elektrická aktivita mozku je v této fázi téměř stejná jako při bdění a přesto se jedná o tvrdý spánek, který má pro člověka nesmírný význam. Jestliže NREM spánek ukládá a posiluje získané informace a dovednosti, REM spánek potom propojuje a začleňuje tyto informace mezi naše minulé zkušenosti a vytváří pro nás přesnější náhled na fungování světa. V REM fázi se v mozku propojují různé, někdy rozporné sady informací, které vedou ke kreativnímu řešení problémů v bdělosti. Jak se zdá, podle posledních průzkumů, k naplnění funkcí REM spánku nestačí pouze projít tímto spánkovým stádiem, ale je důležitá jeho kombinace se sněním. Tento komplex pak zmírňuje nepříjemné a traumatizující zážitky získané během dne. Příčinou tohoto účinku je směs chemických látek vylučovaných do mozku.
REM spánek je zajímavý také tím, že tělo (konkrétně příčně pruhované svalstvo) je zcela paralyzované – není zde žádný svalový tonus (tzn. atonie) a člověk se nemůže hýbat. Je to kvůli tomu, že během snění dostává mozek různé motorické příkazy, které vychází z obsahu snu. Kdyby naše tělo nebylo v této chvíli takříkajíc ve svěrací kazajce, mohlo by to být životu nebezpečné.
Fáze NREM spánku a REM spánku se tedy v průběhu noci pravidelně střídají v rámci tzv. spánkového cyklu. Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90 – 110 minut. Spánkové cykly se během noci neustále opakují. Poměr NREM spánku a REM spánku se však v průběhu noci liší. V první polovině noci převažuje hluboký NREM spánek, kdežto nad ránem REM fáze.